Konec světa 2012?

                                                                                                                                                                           13.12.2011 

Nový rok- ten symbol nových začátků, ten znovunadějný mýtus pro všechny zrozené – už už strká svůj drzý ksichtíček do našich životů, aby nás znovu překabátil..

A my, lidstvo ve velké Potopě, se znovu a znovu chytáme stébla víry v lepší zítřky. Co však svět světem stojí ( a pomaloučku se přitom kolébá ze strany na stranu) je každá naděje odsouzená ke zklamání  každé zklamání probouzí nové naděje.

A jako kuřák už posté típá svou poslední cigaretu, s onou neústupnou a  skálopevnou přesvědčivostí, tak i my věříme na svá nová předsevzetí, na nový průlom do našich stereotypních životů.  A nepodložíme-li svou víru skutky, po čase se opět připojíme k onomu neznámému davu všech neprobuzených nevědomých lidí, kteří propadli do mašinérie všednosti – velké šrotovačky- sestavené z vlastní zbabělosti, slabosti a lpění na vlastních poutech.

Ale jako sem tam dodoutná ta Opravdu poslední cigareta, tak sem tam se i stane, že člověk pokoří okovy minulosti, nabere do plic znovu čerstvý vzduch a vydá se- s úsvitem nového roku- do nového, živoucího Příběhu…. A zdvihne hlavu k nebesům, ale ne aby zíral na barevná světýlka silvestrovské noci… a přestane se plácat po ramenou a pronášet horkohlavné sliby…a nebude chtít opojný mok ,neboť by zahlušil Pravdu ve svém nitru..tu Pravdu, kterou chce vpustit do svého života…

A tehdy na obloze vzlétne kometa…

 Nadcházející rok je ale přeci jen něčím výjimečný. To, že milovníci katastrofických scénářů předpovídají konec světa zas tak výjimečné není. Už za mého života se tak stalo několikrát a co pamětníci pamatují, apokalypsy měly pro lidi vždy vzrušující nádech.

Ale možná na konci světa už jsme. Světa, jaký v posledních desetiletích známe a zdá se nám nekonečným (jako mnoho světů před ním). Světa, ve kterém uctíváme největší egoisty a smějeme se snílkům; ve kterém se klaníme věcem a pleteme si vzdělanost s moudrostí; kde rabujeme a pleníme, podřezáváme si větev vlastního stromu života; kde zachraňujeme ohrožené druhy a vlastní děti krmíme odpadky ze supermarketů…

Možná  a snad se blíží konec světa, kde není nic pravé, kde náhražky a všudypřítomné umělé hmoty jen odrážejí naše náhražkové radosti a umělé, přírodě odtržené životní rytmy. Žijeme je vůbec? Neztratili jsme náš život v nekonečně plochých seriálech či na půl cesty mezi prací a plytkou zábavou? Dokážeme být pravdiví s našimi blízkými? Risknem to? Dokážeme být užiteční někomu jinému než sobě? Dokážeme vtisknout našemu životu smysl, který je vyšší, než pouhé hromadění a opečovávání věcí? Dokážeme naplnit naše srdce láskou, krásou a tichem? Dokážeme stále revidovat naše hodnoty a vyhnout se stejným hloupostem? Umíme ještě poznat, co je důležité a co ne? A pokud to rozpoznáme, dovedem to triviální opustit? A zasmát se vlastní zabedněnosti?

Pokud ano, máme šanci.

Třeba teď pro nás může nastat ten správný konec světa.

Nemusíme čekat na katastrofy, abychom cítili tep našeho srdce. Nemusíme umírat, abychom cítili, že jsme naživu. Nemusíme čekat s úzkostí na kolapsy našich zdrojů, naučíme-li se v případě nutnosti obejít i bez nich.

Tento svět je nebezpečný stejně jako kdykoli předtím. Naše nebezpečí spočívá v přílišné závislosti na výdobytcích technické revoluce. Elektřiny, počítačích a věcí s tím souvisejících..

Jsou tu chvíli a přeci se stěží najíme, zahřejeme a domluvíme bez nich.

Jak rychle by se změnila tvář našeho světa bez oné jiskry!

Ale tváře se mění a Svět zůstává stejný..opakuje svůj běh v jiném přestrojení, ale se stejnými herci. Jsme to my, kdo si vybíráme, jaký svět bude. Jsme to my, hlavní aktéři dramatu (či komedie-podle naturelu), kteří mohou změnit hru k nepoznání. A můžeme začít hned, nový rok je tu kdykoli k dispozici!

Stačí jediná kvalita a nový život je tu! Tou kvalitou je moudrost, substance, jež se nedá popsat. Snad jen ´antislovy´ tedy tím, co není.

Není : 

  • Chytrostí- to je schopnost kalkulovat
  • Hloupostí- ta je nevyléčitelná
  • Vzdělaností – to je schopnost shromažďovat znalosti druhých
  • Nevzdělaností- ta úží obzory a vytváří dogmata
  • Instinktem- to je dar, kterým lépe disponují zvířata
  • Genialitou-to by se snoubila s šílenstvím
  • Váhavá-jako ti, co nechtějí o nic přijít
  • Zbrklá-jako ti, co málo ví
  • Poslušná- neboť moudrost se neklaní před mocí
  • Útočná- neboť moudrost nemá boje zapotřebí
  • Ani planým filozofováním- neboť filozofové se zřídka dobírají Pravdy
  • Ani tichem, neboť moudrosti se dosahuje pozorováním vřavy světa
  • Podplatitelná- neboť ví, že za kompromisy se platí
  • Moralistická- neb morální hodnoty vytváří soudobá společnost
  • Dětinská- Svět není dojná kráva
  • Dospělá- nezapomíná, že život je hra
  • …………….

Snad je i tím vším..skryta hluboko v naší Duši, pod nánosy člověčích tužeb.

Tak se tedy zastavme, skoncujme se starým světem pomalého umírání, přežitých zvyků, zkornatělých vztahů… a s moudrostí odstřihněme pupeční pouta minulosti, starých vzorců chování… a snažme se nic nechtít a mnoho nemuset…být Nikým, nezaškatulkovatelným, nepředvídatelným, každý den novým, svým…ČLOVĚKEM

                                                                                                                                            Klaudie

>>> jít zpět